Ve stavebnictví je dřevo známo již po mnoho generací. S vývojem lidstva se i zdokonalovalo využití dřeva v architektuře – od obyčejných chýší a opevnění až k současnosti.
Co se týká zalesnění našeho území, tedy České republiky, jedná se přibližně o 1/3 rozlohy, ale vinou přírodních katastrof a cizopasného hmyzu, se tato plocha pomalu ale jistě zmenšuje.
Dřevo můžeme rozdělit podle druhu a podle kvality. Je proto důležité znát jeho vlastnosti a ty potom využít ve svůj prospěch.
PEVNOST DŘEVA: Je závislá na kvalitě dřeva a odolnosti, vůči jeho porušení. To ovlivňuje především struktura, hustota vláken a jejich stavba a vlhkost. Pokud je dřevo seříznuto rovnoběžně s vlákny, je jeho pevnost několikanásobně větší, než pokud ho seřízneme kolmo na vlákna.
TVRDOST: Hustota dřevního vlákna a jeho skladba ovlivňuje tvrdost dřeva. Čím je hustota těchto vláken větší, tím je dřevo tvrdší. U nás můžeme mezi tyto stromy řadit dub, buk nebo habr.
SCHNUTÍ DŘEVA A JEHO BOBTNÁNÍ: Strom, který vidíme normálně vyrůstat, obsahuje ze 70% vzduch a vodu. Jakmile se strom pokácí, obsah vody se automaticky sníží zhruba na 15%. Podle teploty vzduchu a vlhkosti vzduchu, dochází k sesychání dřeva. To má za následek jeho tvarové změny. Pokud bychom nechali dřevo vyschnout více, než se požaduje při jeho zpracování, mělo by to za následek, že dřevo by začalo nabírat okolní vzduch a začalo by měnit své rozměry – zvětšovalo by se, tudíž bobtnalo by.
OCHRANA DŘEVA: Abychom ochránili dřevo, které jsme zabudovali do stavby či do exteriéru, využíváme k tomu oleje na přírodní bázi nebo přímo chemickou ochranu. Jde nám hlavně o to, aby dřevo vydrželo déle použitelné. Dřevěné prvky se snažíme hlavně chránit před cizopasným hmyzem a různými typy hub. Pokud by bylo dřevo již napadeno, je mnohem výhodnější použít chemickou ochranu. Máte větší jistotu, že případný hmyz doopravdy zemře.
Nejčastěji je v souvislosti s domácnostmi využívána beztlaková metoda, kdy se snažíme, na nové nebo již poškozené dřevo, dostat ochranu dovnitř dřeva – natíráme, stříkáme, namáčíme.
Existují nátěry, které pomáhají k “nehořlavosti“ dřevěných prvků. Tyto látky buďto zpomalují hoření, nebo urychlují vznik ochrany, která na povrchu dřeva vytvoří vrstvu, a tím chrání určitou dobu dřevo před tím, aby neprohořelo.
Lesy, které kácíme, bychom měli i ochraňovat. Aby i naše pravnoučata věděli, jak voní čerstvě pořezané dřevo nebo viděli, jak je to krásné v našich českých lesích.