Bazénové filtrace existují dvojího druhu, jsou buď kartušové nebo pískové. Kartuši si můžeme představit jako obdobu papírového filtru v překapávači na kávu, papírová vložka zachycuje drobné nečistoty poměrně spolehlivě, její účinnost je však omezená a využívá se zpravidla pro malé objemy nádrží, jako jsou sezonní skládací nadzemní bazény nebo vířivé vany.
Filtrace pískové pracují na podobném principu, jde opět o čistě mechanickou záležitost, kdy proudící voda zanechává nečistoty mezi písečnými zrnky, ovšem za předpokladu, že je filtrační okruh správně navržen. Má to několik podmínek – dostatečně výkonné čerpadlo, správně dimenzovaná velikost sběrné nádoby a také kvalitní médium. Tím je písek do bazénové filtrace nebo zeolit.
Jak velká zrnka písku – letitá praxe ověřila, že nejlepších výsledků lze dosáhnout u velikosti zrnek v rozmezí 0,5 až 1,2 mm. Všechny zrnka by měla být v tomto rozměrovém rozmezí, kdyby mezi nimi bylo větší množství větších zrn, rozestupy mezi nimi by byly příliš velké a mnoho nečistot by procházelo skrze nádobu zpět do bazénu. Problematická by však byla i malá zrníčka, ta by značně utlumila průtok vody filtračním okruhem, čerpadlo by muselo vynakládat větší úsilí a nakonec by to mohlo vést k jeho poškození.
Hrany musí být ostré – o tom, co dokáže vodní eroze, že časem vymele i ve velmi tvrdých horninách velké otvory a zbrousí ostré hrany, se můžete přesvědčit v přírodě, kupříkladu na Mumlavských vodopádech v Harrachově. To samé probíhá i v bazénové filtraci, ostré hrany zrnek písku se postupně zakulacují a po určité době ztratí původní schopnost dostatečně filtrovat. Proto je životnost každého filtračního písku omezená a odhaduje se dle vytížení nádrže zhruba na dvě až tři koupací sezóny. A co s použitým pískem? Můžete jej využít třeba jako posypový materiál v zimě na chodník místo soli, je to ekologičtější a zdravější řešení.