Mnoho lidí si dovolenou a letní prázdniny automaticky dá do souvislosti s cestou k moři. Dokonce i učitelky v září často jako první zadání slohové práce zadají jako téma výlet rodiny k moři. Nikdo se nad tím nepozastavuje.
Děti se pak mnohdy naučí přepočítávat kuny na koruny dřív, než navštíví nějaký z českých hradů či zámků.
Přitom já jsem jako malá tak ráda poznávala záhady a tajemství mlhou obestřených zřícenin. Fascinovaly mě panovníci a obdivovala jsem krásu princezen na portrétech. Hltala jsem slova průvodce o lidech, kteří před několika stoletími chodili po stejných místnostech, jako já. Doteď si pamatuji krásu starobylých knihoven, nebo komnaty, kterými procházela císařovna Sissi v Kroměříži.
Dnes už je nemoderní jezdit jen po naší zemi. Často se to přisuzuje lidem, kteří na cestu do zahraničí nemají peníze. Okolí jakoby každého takového výletníka litovalo pohledem. Málokdy někoho napadne, že se může jednat o lidi, kterým prostě přijde zajímavé jejich okolí. Nepotřebují ke spokojené dovolené přecpané pláže, ale jsou spokojeni v českých lesích, přijdou jim fascinující stopy po starobylých mořích a oceánech na pískovcových skalách.
Moře má samozřejmě také něco do sebe. Mořský vzduch je prý zdravý a přímořská kuchyně má rozhodně zajímavé chutě. Ale záleží, kam jedete. Jsou místa, kde opravdu najdete azurové pláže, teplý vítr Vám cuchá vlasy a plavčík s postavou modela Vám mává na uvítanou. Hotel je nádherně čistý a vždy se vyspíte do růžova.
A pak jsou místa, kde je pláž plná odpadků, křiku, nikde není místo si lehnout a když ho konečně objevíte, je u přehnaně upovídaných Čechů. Po návratu na hotel navíc můžete zjistit, že sousedé slaví do dvou hodin do rána a že se nevyspíte. Z očekávání krásné a klidné dovolené se tak může stát tichá modlitba za to, aby oni sdílní Češi nebydleli ve stejném hotelu a nechtěli si do brzkých ranních hodin povídat.
Každý má zkrátka jiný vkus. Ale nikdy bychom neměli zapomenout na to, že dovolená je o klidu s rodinou a ne o tom, v jaké destinaci si nakonec dovolenou odbudete.